To božství je přece vidět všude kolem. V tom, že jsme. V tom, že dýcháme, že nám tluče srdce, pracují buňky. Děje se to přeci. Nikdo to nemusí fyzicky pohánět a přesto to funguje. Rostliny rostou, prší, svítí slunce - vše funguje! Vše je bytost a má duši. Ve všem je božství. Všichni pocházíme ze stejného zdroje.
Toto všechno je božství, například hmyz je božstvím - čistým vyjádřením. Jaká koliv zvířata jsou čistým vyjádřením božství. Stačí pozorovat přírodu a pozorujeme božství. Zvířata jsou neovlivněna, nemají ego, nemají falešnou osobnost, jsou prostě projevem božství.
Například když zemře nějaký druh hmyzu, tak prostě zemře a vše pokračuje dál. Nic si z toho nikdo nedělá neboť božství pokračuje. Když kočka zabije myš, tak jakoby božství zabije božství, neboli pořád existuje všude a pokračuje. Přenese se jinam. Vyvyjí se a existuje. Je to krása. My jelikož jsme si vytvořili jakýsi pocit osobnosti - oddělenosti, vytvořili jsme si ego a oddělili se od tohoto božského celku, tak pak máme obavy ze smrti, obavy z událostí neboť jsme zapomněli, že jsme součástí tohoto božství, že božství trvá dále i po "naší" smrti.
Žádné komentáře:
Okomentovat