Uvědomění díky utrpení.

Uvědomění díky utrpení. 

Když projdete utrpením, když se cítíte špatně nastává okamžik kdy může dojít k uvědomění a pochopení hloubky bytí. Důležité ale je, aby to bylo správně pochopeno. Je mnoho knih a v knihách je mnoho kapitol a mnoho vět, které vysvětlují jak a co máme udělat. Přečíst ale nestačí. Důležité je pochopit, je to jako když pochopíte jak vypočítat příklad, jakmile to chápete, tak to zvládnete, rozumíte tomu. Je důležité se snažit věcem porozumět, jakoby je objevit, protože už je známe, když se nám to povede tak jsou nám najednou sympatické a umíme je použít.

V Bybli je popisována křížová cesta - když člověk zažívá utrpení, tak prostřednictvím něj dosahuje osvícení. Není to ale tak, že by to bylo přímo tím utrpením, ale je to tím, že se toho utrpení vzdáme, vědomě se vzdáme situaci neboť ji dál nemůžeme a nechceme snášet. Jakmile to uděláme, vzdáme se rezistence. Odpustit si rezistenci je to nejdůležitější. Tím, že se vztekáme, litujeme se, hádáme se, nadáváme si, tím akorát posilujeme situaci, jsme rezistentní. Pokud si ale uvědomíme, že je to zbytečné, dosáhneme klidu. To je to důležité! S ničím se neztotožňovat, ale oddat se přítomnému okamžiku. Pak poznáváme božskou podstatu bytí.

Nejhezčí na tom je, že mnoho lidí v dnešní době dokáže dojít k uvědomění i bez utrpení a ještě lepší na tom je, že nakonec každý uvědomění dosáhne. Ať se bude svět vyvíjet jakkoli nevlídně, bude to v lidech prohlubovat větší a větší utrpení neboť to bude méně a méně snesitelné. Nakonec skrz transformaci utrpení dojde k uvědomění a celkové transformaci vědomí u všech bytostí.

Libí se mi ta myšlenka neboť je velice pozitivní.

Krásně o tom píše Eckhart Tolle v knize Moc přítomného okamžiku.

Krásný citát od Neale Donalda Walsche. Jaká je vaše odpověď? 

Strach

Když máte strach, tak to co vnímáte, nebo co si myslíte není pravda. Není to možná ani lež,
ale hlavně to nic neříká o tom jaká je skutečnost. Je to pouze to, jaká by skutečnost mohla být.
Mohla být není je, v tom je zásadní rozdíl. To co považujeme za možné vychází z našich
naučených zvyků. (naučených strachů) Proto je důležité uvědomit si tyto situace jako možné, nikoli však pravdivé.

To platí vždy, za všech situací. Z něčeho máme obavu, protože na situaci nahlížíme
jako na možnou, nikoli však jako na pravdivou.
Tím se často dostáváme k tomu, že vytváříme strach okolo sebe úplně zbytečně.
Stačí si uvědomit, že je to pouze jen naše obava, která vychází z naučeného strachu.
Vycházíme z našich naučených strachů a situaci si vytváříme negativně, jelikož ji tak očekáváme.
Situace taková ovšem není. Situace je taková jaká je.
Jakoukoli vlastnost ji přidáme, nezmění jí to. Změní to akorát náš postoj k ní.
Proč se tedy nesnažit vnímat situace pozitivně. Je jedno jestli je změníme, ale důležité je změnit náš postoj k nim. Tím se ostatně v podstatě změní i celá situace.
Pokud víme, že negativní situace jsou námi vytvořené z naučených strachů,
můžeme přeci vytvořit i situace pozitivní. Můžeme si vybrat. To na co myslíme, to tvoříme. Pokud to pochopíme, můžeme mít lepší život.

My jsme ti na které jsme čekali

Krásný mayský citát, který poukazuje na to, že lidé neustále na něco čekají, čekají na spasitele, čekají až až... ale nikdo za nás nic neudělá. Jsme to my, kdo musí konat a udělat změnu.